Co je pod pokličkou? - část 1.

Příběh Zdendy, jednoho z nejlepších vývojářů na světě, o jeho práci a koníčku.

Díky Zdendovi můžeme nahlédnout "pod pokličku", protože nám povypráví něco o své práci vývojáře a vůbec o celém procesu vzniku jednoho produktu. Málokdo si umí představit, co všechno se musí stát, nebo naopak nesmí, než si například takový postroj odnese z obchodu domů. 

Vítejte u nového seriálu worksafety.cz: Příběhy lidí, kteří ovlivnili náš obor! 

Jako mladé ucho jsem se po vojně ucházel o pozici technologa ve firmě Singing Rock. Přijali mě s úsměvem, i když jsem jim řekl, že vlastně nic neumím, ale nezapomněl  jsem zdůraznit, že hrozně rád lezu. Ty dvě slova "rád lezu" stačily na to, že jsme si plácli a já se začal učit řemeslu. Jak směšné na dnešní dobu, kdy se dělá výběrko i na prodavačku.

Koho by to nebavilo, mladé švadlenky které mě zaučovaly, krásou jen oplývaly a já si od nich nechával rád poradit. Úplný lempl jsem nebyl - asi talent po mamince - tak jsem už za měsíc obstojně šil a výrobě úvazků jakžtakž rozuměl.  Z technologa se stal vývojář, z vývojáře šéf vývoje v zahraniční firmě, kde působím  doposud.

Toliko něco málo o mně. 

Mraky lidí v okolí by hrozně rádo vědělo, jak pracovní postroj vzniká, jak se to klube na svět. V zásadě bych to rozdělil na tři základní skupiny:

1 – Vývoj na přání zákazníka

2 – Vývoj nového produktu (kolekce)

3 – nápad jako sviňa

1. Vývoj na přání zákazníka

Taková odpočinková činnost (teda pokud nepadnete na magora). Zadavatel dorazí a obvykle si navymýšlí spojení několika již známých věcí od konkurence, které stopro vyhovují jeho systému práce či metodice. Aby nedošlo k mýlce. Bavíme se o odběru 300ks a více, včetně platby certifikátu. Když je materiál na skladě, spíchne se to dosti rychle a může se validovat a pak certifikovat.

Druhá skupina obzvláště bizardních zákazníků je armáda a její speciální složky. Přijdou za vámi, něco chtějí, ale neřeknou to otevřeně, neb nemohou. Taktika boje je holt přísné vojenské tajemství. Mrkají po sobě očima, dohadují se posunky. Nakonec nějaké zadání vznikne a já se pustím do práce. S výsledkem bývám často nespokojen. Hodnocení ale není na mých bedrech tak čekám za zavřenými dveřmi na výsledek. Překvápko jako vždy. Vyhovuje! Na trhačce postroj prdne těsně pod normou. Nu což... Armáda je stát ve státě, postroj je tak dobrý, že se vystaví výjimka.

2. Vývoj nového produktu (kolekce)

Vývoj nového produktu (kolekce). Boj na život a na smrt. Mlýnské kameny vývojáře. Stavím se trochu do pozice mučedníka, ale někdy se tak cítím. Co voní obchodníkům, nevyhovuje výrobě, a všichni tlačí na vývoj ať to vyřeší.

Přepis standardní komunikace na poradě: (OO = obchodní oddělení, V = výroba, RaD = vývoj)

OO: Takhle se to musí zachovat, je to prodejní argument jako praseV: blbě se to šije, bude mraky zmetků a výrobní čas se zvedne o 10%
OO: tak to prrrr. Cena musí byt dle zadání projektu
RaD: něco do příští porady vymyslím

Trochu jsem ale předběhl dobu. Začněme od začátku. Každý výrobek má svoji životnost a obvykle po významném veletrhu vedení rozhodne o jeho dalším osudu. Vytvoří se strategie cca na tři roky a pak už je to na nás RaD.

Sběr informací

Vývojář nasává výtky a podměty celou dobu, co je předchozí kolekce na trhu. Zdroje jsou různé (distributoři, placení validátoři, výroba, zmetkovitost z QM… atd.). Dále má vývojář svoje tajné informátory, které stejně jako novináři  nikomu neprozradí. Obvykle to jsou praktici, dlouhodobě kovaní v různých oborech a uživatelé konkurenčních výrobků. Vědí o všem, co se povedlo, ale hlavně co se nepovedlo. Pro vývojáře spása, neboť se vyhne omylům a slepým uličkám. Není nad to se poučit z chyb druhých.

Zadání projektu

Zde už začíná diskuse a první vřavy. Kolik typů postrojů, jaké navazovací body, velikostní rozsah, cílová cena, váha, vzhled, balení, propagace a hlavně TERMÍNY!!!!

Vývojářova činnost

Konečně můžu rozjet fantazii naplno a vložit do produktu vlastní invenci. Zkouším, vzoruju, testuju. Hledám výrobní a materiálové řešení, vhodné technologie, které mi pomůžou k dosažení vysněného (zadaného) cíle.

Přichází okamžik zrodu prvního prototypu. Velké očekávání než si do něho prvně sednu. Spousta otázek. Jak to půjde šít? Co pevnost? Funkce, co jsem si vymyslel? Když si ho obléknu, cítím vzrušení, jako když jsem se poprvé dotkl ženského prsu :-)

Prototyp I.

Obvykle zahajuji poradu slovy "Tak ho mám tady. Není ještě dokonalý, ale rád bych vás seznámil s tím, jak bude postroj přibližně, zdůrazňuji PŘIBLIŽNĚ, vypadat. Obchodníci se děsí a začíná ostrá diskuse.

OO: Vím, že je to první prototyp, ale přesto se zeptám. Polohovací body budou vypadat takto?
RaD: Ne, ne, hájím se, je to křivě ušito, protože nemáme přesné upínací rámečky.
V: zásadně se vyhrazuji proti této konstrukci centrálního bodu. Je tam příliš mnoho vrstev. Neprošijeme to!
RaD: Víme o tomto nedostatku a chceme ho v druhém prototypu eliminovat.

Patentové právo

První prototyp lze víceméně rešeršovat. Máte-li dobré právní oddělení ve firmě, je to hračka. Pokud ne, je třeba hledat v patentové databázi a přelouskat stovky dokumentů. Objeví-li se něco o čem máte pochyby, je třeba najmout odborníka, s kterým zkonzultujete případnou kolizi. Patentové právo by ovšem vydalo na samostatný článek.

Směr prototyp II.

Berme v potaz, že patenty neporušujeme. Vylepšujeme detaily, výrobní procesy a ladíme materiály. Zapracováváme připomínky z porad a děláme poslední zásadní změny. Vzniká počítačový model, který slouží pro barevnou vizualizaci. Provádí se pevnostní testy dle normy i individuální testy, které napoví o slabých stránkách postroje.

Milníková porada

Největší nervy, ohryzaná tužka. Dnes padne rozhodnutí, zda se pustí výrobek na validaci. Když to dopadne, je napůl vyhráno a výrobek úspěšně míří k certifikaci. Opak znamená vážné narušení termínů celého projektu. Stres padne na vývoj a buď se vzchopí a rychle něco vymyslí, nebo se projekt odsunuje.

Validace, certifikace, testování ve zkušebně, dokumentace, fotky do katalogu, představení na veletrhu, zahájení výroby, uf, uf... je toho hodně. Proto tedy pokračování příště!

Text, foto: Zdeněk Žoldoš