Jakou slaňovací brzdu vybrat pro práce ve výškách, a proč?
Jednoduchá či s pojistkou?
Jednoduchá či s pojistkou?
Článek České asociace pro práce ve výškách, z. s. (CRAA).
www.craa.cz
Ve vztahu ke slaňovacím brzdám nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky v bodu II. odst. 7 písmenu c) přílohy říká, že
"použití závěsu na laně s prostředky pro pracovní polohování je možné, jen pokud k pohybu po pracovním laně se používají výhradně k tomu určené prostředky pro sestup (např. slaňovací prostředky) a připojení k pracovnímu lanu zahrnuje samosvorný systém k zabránění pádu zaměstnance, který ztratil kontrolu nad svými pohyby".
To znamená, že mohou být použity (zůstanou-li opomenuty slaňovací brzdy certifikované podle EN 341:1996) slaňovací brzdy certifikované podle EN 12841 C, tedy nastavovací zařízení typu C – slaňovací zařízení pro pracovní vedení.
Tato norma v zásadě dělí slaňovací brzdy na jednoduché a bezpečnostní. Oba typy mají ovládací prvek umožňující ovládat slaňovací brzd řídit slanění a jeho rychlost (descent control element). V případě jednoduchých brzd, pokud uživatel tento prvek (regulační páku) pustí, brzda se na laně zastaví (hands-free locking element). Pokud však uživatel (například v panice či křeči) za regulační páku tahá (či ji svírá, podle typu), blokovací funkce je odstavena a on se může zřítit k zemi.
Naproti tomu bezpečnostní brzdy kromě prvku umožňujícího zastavení v okamžiku, kdy jej uživatel pustí (již výše zmíněný hands-free locking element) mají i prvek umožňující zastavení, pokud je regulační páka zatažena (stisknuta) až moc (panic-locking element). V češtině bývá označován jako "antipanic" či "antipanik". Tato pomyslní "větší bezpečnost" je vykoupena některými omezeními v ovládání či použití těchto slaňovacích brzd.
Příloha k nařízení vlády č. 362/2005 Sb. rovněž říká, že „použití závěsu na laně s prostředky pro pracovní polohování je dále možné, jen pokud zaměstnanec používá zachycovací postroj, který je prostřednictvím pohyblivého zachycovače pádu, jenž sleduje pohyb zaměstnance, připojen k zajišťovacímu lanu“ [bod II. odst. 7 písm. b)].
Tedy že uživatel při práci ve výškách a nad volnou hloubkou prováděnou z lana, na rozdíl od sportovních aktivit, používá jisticí lano, na kterém má pohyblivý zachycovač pádu, který zamezí nekontrolovanému sestupu při nezvládnutí slanění.
Je tedy jen a pouze na uživateli, jakou slaňovací brzdu si vybere a bude používat. Zda jednoduchou, u které mu při nedostatečném zvládnutí hrozí riziko nekontrolovaného pádu (jemuž zabrání pohyblivý zachycovač pádu), anebo bezpečnostní, která se mu bude třeba hůře dobírat, nebo zakládat do lana, či nezatížená stahovat po laně.
A teď je řada na Vás. Jakou slaňovací brzdu používáte Vy? A proč? A měl by mít uživatel právo si vybrat, jaký typ slaňovací brzdy použije, anebo by v rámci zvýšení bezpečnosti měli všichni používat výhradně bezpečnostní brzdy? Jaké jsou podle Vás nevýhody (rizika) jednoduchých brzd? A jaké jsou podle Vás nevýhody (rizika) bezpečnostních brzd?
Podělte se o váš názor, napište nám: info@worksafety.cz.
Autor: Ondřej Belica
Originál: https://craa.cz/2021/02/12/jakou-slanovaci-brzdu-vybrat-pro-prace-ve-vyskach-a-proc/