O tom, kde a jak se vzaly ty nejlepší stupačky na světě.

Distel. Každý arborista si pod tímto slovem samozřejmě představí stupačky. Ne ledajaké stupačky, ale ty nejlepší na světě. Málokdo ví, že Distel je vlastně příjmení pana Ulricha Distela, "otce" stupaček. Málokdo ví, že z větší části se nejpopulárnější stupačky světa vyrábí u nás, v České republice. Pana Distela známe z různých arboristických setkání, na kterých nikdy nechybí. Dokonce se párkrát zastavil na kávu v našem obchodě v Kolíně. O článek s jeho příběhem jsme hodně stáli, dlouho přemlouvali, až konečně je tu. 

Ulrich Otto Distel se narodil v Ruitu, vesnici nedaleko Stuttgartu v Německu. Již přes 30 let bydlí v německém Heidelbergu se svou manželkou. Mají dva syny. Čemu se rád věnuje, když zrovna nepracuje? "Když nemyslím na lezce, rád chodím na procházky, jezdím na kole, cestuji s karavanem nebo trávím čas na fotbalovém hřišti sledováním svých synů."  

Jak to všechno začalo

Ulrichův otec byl lesník, proto se již v 16 letech i on začal věnovat lesnictví. Ve 27 letech se rozhodl vzdát oficiálního zaměstnání lesník a začal pracovat jako nezávislý dřevorubec. "V té době byly mou velkou láskou motocykly a já jsem byl posedlý vlastní optimalizací všech možných součástek motocyklu. Což se stalo zdrojem mých odborných znalostí a dovedností a brzy jsem začal vyrábět své vlastní nástroje pro práci v lese.

V roce 1985 se mě Rainer Hoffmann zeptal, jestli s ním chci absolvovat kurz sbírání šišek. Toto považuji za začátek mé stromolezecké kariéry. V té době, na konci 80. a začátkem 90. let, bylo stromolezení a péče o stromy stále v plenkách. Teprve se začínaly vyvíjet všechny druhy inovací a technik. Sběr šišek byl v té době prováděn převážně horolezci, kterých byl ale tady v Evropě nedostatek."

"V roce 1989 jsem se rozhodl vyrobit v garáži své první skořepinové stupačky výhradně ze skleněných vláken. O čtyři roky později jsem je vystavil na lesním veletrhu. Zpětná vazba byla velmi pozitivní, což vedlo k zahájení výroby stupaček vyvinutých v mé garáži. Poté došlo k velmi vtipné situaci: O rok později někdo vystavil přesnou kopii skořepinových stupaček ve žluté barvě namísto červené. Rychle z nabídky zmizely, protože byly nekvalitní. Moje červené originály jsou stále nabízeny v katalogu GRUBE!"

V těchto letech pracoval Ulrich se skupinou lezců, ve které byly ikony jako Bernd "Beddes" Strasser, Ronny Epple a mnoho dalších, jako sběrač šišek po celém Německu. Jednoho dne chtěl vyrobit obyčejný jednoduchý prusík, ale podařilo se mu vyvinout mnohem výhodnější závěs pro stromolezení - zrodila se značka "Distel".

Současný vzhled stupaček Distel

V roce 2000 se Ulricha na německém stromolezeckém šampionátu zeptal Peter Styrnol, průkopník německého stromolezení: "Uli, proč vlastně nevyrábíte hliníkové stupačky?"  Což byl impulz pro návrh stupaček, které dnes zná většina lidí. "Nejprve jsem pracoval s hliníkem, který byl vyříznut z celého plechu. Hliníkový profil se však brzy ukázal jako účinnější a vhodnější pro výrobu stupaček. Přitáhl jsem pozornost společnosti Sherrill z USA, což vedlo k rebrandingu mých stupaček na v USA dobře známé Gecko."

Na počátku tisíciletí prováděl Ulrich velkou část produkce, jako je frézování, vrtání a broušení, sám. Někdy strávil celé víkendy broušením a vrtáním. Celá výroba skleněných vláken byla v tuto dobu realizována výrobcem letadel v České republice. Postupně se rozvinulo úzké partnerství a se zvyšujícím se objemem výroby bylo stále více výrobních kroků přemístěno do ČR. Do konce roku 2016 byly do ČR přesunuty výroby jednotlivých dílů stupaček ze skleněných a uhlíkových vláken, ručně ohýbaná konstrukce stupaček, šicí práce a celá montáž.

Distel dnes

Výrobní kapacita v ČR dosáhla maximální úrovně. Firma Distel se obrací na větší průmyslové partnery v Německu a Nizozemsku. "Doufejme, že to povede k vyšší kvalitě našich produktů. Nové stupačky z uhlíkových vláken jsou prvními výsledky nového vývoje."

Před pár lety se mnou začal pracovat můj nejstarší syn Martin a dnes je tak společnost Distel vedena dvěma muži. Hledáme nová řešení, jako byly první stupačky se zacvakávacími přezkami. Koneckonců, konečně se moje stupačky dočkaly registrace vlastní značky i loga. Tímto způsobem, doufám, budou arboristé schopni jasně identifikovat kopie, které pochází z Číny, o jejichž kvalitě se nebudu vůbec zmiňovat ;-)

Ulimu, Martinovi a vůbec celému Distelu děkujeme a přejeme, ať se daří!
Těšíme se na ještě lepší nejlepší stupačky.