Na bezpečné kácení jeden člověk nestačí
Šestý příspěvek seriálu worksafety.cz o reálných úrazech ve stromolezení a při práci ve výškách.
Šestý příspěvek seriálu worksafety.cz
o reálných úrazech ve stromolezení a při práci ve výškách.
"Při čtení vašich rozborů reálných nehod se s vámi musím podělit o jednu nehodu, ke které jsem se ve svém profesním životě dostal. Chápu, že tato nehoda není vyloženě lezecko-arboristickou nehodou, ale myslím, že okolnosti vzniku jsou alarmující a je třeba takové nehody rozebrat pro ponaučení dalších.... I když nepředpokládám, že by mezi arboristy a stromolezci byl takovej blbec jako "náš Pepa," napsal nám náš čtenář, který má svou firmu na těžbu a přibližování dřeva a také kácení pomocí lezecké techniky. Kromě toho je aktivní skialpinista, speleolog-lezec a také člen výjezdové jednotky SDH. Přečtěte si jeho příběh.
Místo: Jilemnicko
Datum: začátek března
Počasí: smíšené přeháňky, teplota kolem +4°C, nárazový západní vítr okolo 10 - 12m/s
Dřevina: smrk
Pracovníci na místě: dřevorubec (budeme mu říkat "Pepa")
Podrobný popis události
Ráno vstávám a venku je počasí, že by psa nevyhnal. Chvílema sněží, prší a dost do toho fouká. No nic, v tomhle přece dřevorubec nedělá – co by taky měl, je nad nulou, všude bláto. To by nás vlastník louky nepochválil. Píšů kolegům smsku, že to je dneska "dešťák jak vyšitej"... a zůstáváme všichni doma. V televizi je olympiáda, člověk se aspoň nebude nudit.
Válím se po gauči, fandím a najednou zvoní telefon. Volá mi kolega. Říkám si, co asi zas vymejšlí v tomhle nečasu. Beru telefon a ozve se: "Čau, jsem v Liberci na jednání. Na Pepu spad strom. Je u studen, tam co děláte! Volal mi, že je pod tím přišpendlenej a že má botu plnou krve! A že neví jak dlouho vydrží při vědomí. Jeď tam!"
V ten moment se mi sepnul muj rescue instinkt, tedy "rozumím, provedu". Let z kanape, bunda, boty, klíče, mobil. V hlavě napůl mrtvej kolega, možná s tepenným krvácením, vnitřním zraněním a možná upadající do bezvědomí. Přede mnou za normálního provozu, normální rychlostí, 20 - 30minut cesty autem přes město a vesničky. Start! Pásy, dálkový a mlhovky. A jedu.
Vyjíždím od baráku na hlavní a tady mám chvíli času – 155 – hlásím, co a kde se stalo. Dispečerka mi říká, že jí právě někdo volal a nahlásil to (kolega z jednání Liberce). Prý tam posílá vrtulník, ale nevědí přesné místo, kde to je. Do telefonu říkám, že znám přesnou polohu a že vyjíždím z obce xxx. Domlouváme se, že potřebuju řídit a že jí zavolám, až budu na místě nehody.
No cesta šílená, holt nemám modrej majáček, a tak někteří šoféři prostě nechápu co se děje. Jiní až neuvěřitelně inteligentně uhýbají. Ono auto, který jede kudlu městem za stálýho klaksonu a svítí a problikává vším, není úplně běžně k vidění. Koukám na hodiny, možná tam budu dřív než vrtule, která k nám lítá z Liberce něco kolem 8 -10minut. Jak se blížím na místo, v hlavě mi ale začíná strašit jiná myšlenka.
Místo nehody je totiž poměrně daleko od silnice, do kopce a moje dvoukolka to prostě po tý namočený louce nezvládne. No co, jde o život? Jde! Přijíždím ke sjezdu na louku a přikládám pod kotel. Kdybych tam každej den nejezdil, tak bych to neriskoval, ale ten nájezd je fakt dobrej. Vlítnul jsem tam tak v sedmdesáti a jedu kam až to dá. Zhruba do třetiny cesty jsem se dostal. To jsem ani nepočítal, že se dostanu tak daleko.
Vylézám z auta, koukám na čas - noooo třináct minut od výjezdu. Z kufru lékárna a mastím po svejch nahoru. Přicházím značně hotovej na místo. Vidím tak tříkubikovej smrk, chlupatej jak prase, samý tlustý větve. A pod nim Pepa. Není zaklíněn. Leží na větvích od nějakejch listnáčů, v poloze na zádech. Obě nohy pokroucený, jak z hadru, zlámaný. Je při vědomí, bílej jak stěna a něco zmateně blekotá.
Je u něho i jeho manželka, které se dovolal taky a bydlí kousek odsud. Ptám se jí, co a jak. Odpovídá mi, že zrovna taky přišla. Takže ho společně prohlížíme: při vědomí, obě dolní končetiny zlomené (pravá otevřená s masivním krvácením), trup bez zjevných poranění, pravá ruka na předloktí zlomená, rozdrcená ruka s trochou krve. Na otázky, co bolí, odpovídá nesmyslně, šok. Podezření na poranění páteře. Domlouvám se s jeho ženou, že mu zastaví krvácení a já se postarám o navedení ZZS.
Vytáčím 155, dispečinku oznamuji, že jsem na místě a podávám informace o zdravotním stavu postiženého. Během hovoru kontroluji vedlejší strom, protože kousek od něj leží pila, která je úplně na sra*ku. Ve stromu o průměru cca 45 - 50cm je u paty jen zářez tak na výšku lišty... Usuzuji, že to nebude mít na jeho stabilitu zásadní vliv a neohrozí nás při poskytování pomoci. Zraněný je v péči manželky a já začínám hledat místo pro vrtulník.
Vybíhám na přilehlou louku. Je tu sice trochu sklon, ale na přisednutí a aspoň vysazení posádky to snad bude stačit. V dálce slyším rachot, jak se blíží vrtulník. Zalétá ale za kopec! Na drátě mám naštěstí stále dispečerku a předávám jí informace, že letí špatně, že musí zpátky k železniční trati a nad takovej rozpadlej kravín. (Později se od pilota dozvídám, že tam viděl několik aut hasičů, tak letěl tam.) Rachot, plácání vrtule do větru, otočka... Mám ho nad hlavou, značím "Y", vítr mám do zad. Točí nad loukou proti větru a jako střela letí na mě. Zvláštní, říkám si – kolikrát jsem to slyšel na školeních, jak se tohle dělá, a vůbec jsem si nemyslel, že to kdy budu potřebovat.
Vrtulník přisedá, vysazuje lékaře, záchranáře a člena HS. Předávám lékaři informace a všichni se pouštějí do práce. Mezitím vrtulník odlétá, chvíli hledá a pak sedá zhruba dvě stě metrů na louce, na rovnějším místě. Jeho počínání odhalilo naši polohu hasičům, kteří jsou taky za chvíli na místě. Zraněný je ošetřen, jak se patří zafixován a transportován za pomoci hasičů do vrtulníku.
No a jak to celé dopadlo? Několikaměsíční léčení a nejhorší zranění bylo rozmašlovaný koleno, který mu ale dali poměrně solidně dohromady a dneska zase chodí po svejch.
Co se vlastně stalo?
Náš Pepa chtěl hodně vydělat, a tak šel do práce úplně sám. Chtěl pokácet smrk a chtěl ho shodit na louku. Jenže strom byl zakloněn zpátky do porostu a trochu s měkkou hnilobou. Nacpal do něj všechny klíny, co měl, a pořád se mu nepodařilo přivést strom k pádu. Tak šel kousek do porostu a usmyslel si, že na něho pokácí jasan a tím to celé srazí k zemi. Jenže jak řezal směrový řez, přišel poryv větru, který se opřel do smrku a ten na něho prostě spadnul.
Zjistili jsme, že při pádu smrku se tento svezl po mírně nakloněném kmenu jasanu a dost možná to Pepu zachránilo před nejhorším. Stejně tak byly na straně Pepy i silné větve, protože díky nim nebyl Pepa zasažen přímo padajícím kmenem. Zranění mu způsobily v podstatě jen silné větve. Štěstím v neštěstí bylo to, že měl Pepa u sebe mobil v kapse a že neupadl do bezvědomí, díky čemuž byl schopen dát o sobě někomu vědět.
V případě, že by telefon nechal odložený v bundě někde u kanystrů, které měl daleko na louce, tak by se kvůli zraněním k němu nedostal. A vzhledem k tomu, že o něm nikdo nevěděl, tak by ho dost možná začala hledat až jeho manželka ve večerních hodinách.
Chyby a poučení
Tato situace vypadá jako smyšlená příhoda z učebnice BOZP. Bohužel tomu tak není a jedná se o skutečnou událost. Během práce byla hrubě porušena veškerá pravidla a předpisy.
1. Práce osamoceně – to že půjde sám pracovat si prostě usmyslel jen tak z ničeho nic, nikomu o tom neřekl.
2. Práce v nevhodných klimatických podmínkách – silný nárazový vítr, poryvy větru.
3. Pohyboval se v ohroženém prostoru podříznutého stromu.
4. Kácel druhý strom na podříznutý strom za účelem jeho vychýlení do směru pádu.
5. Měřením bylo zjištěno, že část nedořezu byla pod předepsanou minimální hranicí (méně než 2cm).
Záchranná akce z hlediska navigace ZZS
Celá událost se stala již před několika lety v době, kdy rozšíření dnešních špičkově fungujících chytrých telefonů nebylo až tak běžné. V případě, že by zachránci (nebo i sám postižený) disponoval smartphonem s nainstalovanou a funkční aplikací záchranka, která zároveň s tísňovým voláním na linku 155 odesílá na dispečink vaši přesnou GPS polohu, byla by přesná lokalizace zraněného otázkou několika minut.
Hodnocení worksafety.cz
Není vůbec co dodat! Děkujeme za příspěvek a perfektní popsání celé situace!
Zažili jste něco podobného? Stal se vám pracovní úraz, byli jste svědky nehody, zažili jste nenadálou nebezpečnou situaci? Napište nám, sdílejte svůj příběh, abychom se všichni mohli poučit. Ti z vás, kteří se podělí o svůj detailní příběh, budou odměněni 1000Kč poukazem na nákup na worksafety.cz.
Více informací v tomto článku, formulář k vyplnění zde.
V seriálu Reálné úrazy ve stromolezení a při práci ve výškách bylo publikováno:
Na bezpečné kácení jeden člověk nestačí
Postupné kácení dvou smrků vedle sebe
