Kácení stromů podle aktuálních předpisů
Kácení stromů v souladu se zákonem.
Stromy mají vedle kulturních a estetických významů zejména ekologickou funkci. Stromy vytvářejí kyslík, zachytávají prach, tlumí hluk nebo v létě stíní před sluncem, ale také ovlivňují fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti půdy a v neposlední řadě mají vliv na faunu a flóru v okolí.
Ochranu dřevin v České republice upravuje zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V posledních letech prodělal tento zákon několik změn, které zásadně změnily jeho výklad a ovlivnily možnosti kácení stromů.
Do léta a podzimu 2014 platilo, že majitel si na své zahradě mohl pokácet jakýkoliv strom. Definice zahrady byla problematická: zahradou se mínil oplocený a veřejnosti nepřístupný pozemek u bytového nebo rodinného domu. Vlastník pozemku neoplocené zahrady byl proto znevýhodněn a musel o povolení pro kácení stromu zažádat. Na oplocených zahradách nekontrolovatelně mizely ekologicky významné mnohaleté stromy a nejen z těchto důvodů se stát rozhodl zákon novelizovat do dnešní podoby.
Novela vyhlášky č. 189/2013 Sb. nabyla účinnosti 1. listopadu 2014. Odkaz na Vyhlášku o ochraně dřevin a povolování jejich kácení zde.
Zahrada je chápána jako pozemek, „a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.“ (Příloha vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí)
Stromy, které ve výšce 130cm nad zemí mající obvod menší než 80cm, smí být pokáceny bez povolení příslušného úřadu. Ten, kdo pokácí bez povolení silnější stromy v dané výšce, se vystavuje riziku udělení pokuty.
Kácení na vlastním pozemku, který je veden v katastru nemovitostí jako zahrada, je povoleno dle podmínky výšky a obvodu stromu. Novela dále povoluje kácet pouze ovocné dřeviny bez podmínek vzrůstu stromu.
Ovocné dřeviny, které je možné kácet bez povolení podle Přílohy vyhlášky č. 378/2010 Sb. o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin: Angrešt, borůvka, broskvoň, citronečník, citrus, hrušeň, jabloň, jahodník, kaštanovník jedlý, kdouloň, kumkvat, líska, maliník, mandloň, meruňka, olivovník, ořešák vlašský, ostružiník, pistáciovník, rybíz, slivoň, slivoň japonská, smokvoň, třešeň, višeň.
Z toho vyplývá, že na jakýkoliv jiný strom, který není uveden v seznamu ovocných dřevin a který má ve výšce 130cm od země větší obvod než 80cm, potřebuje majitel zahrady povolení.
Výjimkou je situace, kdy strom prokazatelně a bezprostředně ohrožuje životy a zdraví obyvatel nebo majetek většího rozsahu (například. je vyvrácený a zavěšený v druhé koruně stromu, zjištěný defekt na stromě může bezprostředně selhat). V takovém případě lze strom pokácet ihned, ovšem je nutné strom před pokácením zdokumentovat a do 15 dnů od pokácení uvědomit příslušný státní orgán a splnit tzv. ohlašovací povinnost.
Kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny.
Povolení vydává příslušný státní orgán: obecní, městský úřad nebo dané odbory životního prostředí. Zažádat o něj musí majitel pozemku nebo nájemce se souhlasem majitele. Formulář bývá k dispozici na úřadě, a nebo lze napsat písemnou žádost, která musí obsahovat jméno a adresu žadatele, doklad o vlastnictví pozemku, specifikaci dřevin (počet, druh), obvod stromů vyšších 130cm a v neposlední řadě odůvodnění žádosti. Během 90 dnů musí úřad rozhodnout o povolení či zamítnutí žádosti.
Ochrana lesních stromů je zajištěna lesním zákonem 289/1995 Sb., podle kterého musí být při kácení stromů vždy zachovány funkce lesa a genofond lesních dřevin. Kácení nesmí probíhat libovolně a vykácená místa musí být opět zalesněna.