Kácení topolu ze seriálu reálných úrazů ve stromolezení a při práci ve výškách
Příběh o kácení topolu s hnilobou.
Druhý příspěvek seriálu worksafety.cz.
Dnes o topolu, jehož kácení nedopadlo úplně tak, jak bylo naplánováno.
Místo: Prostějovsko
Datum: prosinec 2015
Počasí: slunečno, azurové nebe, -2oC
Dřevina: topol kanadský výšky 35m
Pracovníci na místě: dva dřevorubci, traktorista, lezec
Podrobný popis události
Káceli jsme 6 topolů na soukromém pozemku. Začali jsme brzy ráno po 8. hodině. Pomocí děla jsem nastřelil strom, nachystal výstupové lano a provedli jsme zkoušku zatížení pomocí dvou osob. Vylezl jsem nahoru, nainstaloval si pracovní lano a zavěsil se do něj, abych si mohl vytáhnout přes pomocné lano lesnický úvazek, který jsem dal kolem kmene. Nechal jsem si poslat ocelové lano od navijáku, které jsem upevnil. Po dvoulanovce jsem sjel bezpečně na zem. Do této chvíle bylo vše v pořádku. Sbalil jsem si vybavení, aby nepřekáželo při kácení. Kolega nastartoval pilu a udělal směrový řez, načež jsme zjistili, že na pravé straně stromu je hniloba. Řekl jsem proto "chlapi, pojďte od toho dál, kdyby se to urvalo, spadne to na vás", chlapi se usmáli a popošli o pět metrů dál a pokračovali v povídání. Šel jsem hlídat bránu, jediný vstup na pozemek, aby se tam náhodou někdo nepřipletl a nepřišel k úrazu. Kolega začal řezat, už dojížděl ke konci a nic, topol pořád stál. Tak ještě trošku říz a najednou se ozvalo velké křup, topol se urval z nedořezu, kde byla ta hniloba, a začal padat doprava směrem ke mně. Já jsem utekl, nezasáhlo mě to. Ale ti dva kolegové, co stáli jen 5 metrů od stromu, takové štěstí neměli. Jednoho přetáhla větev přes lýtko a byl měsíc doma. Ten druhý na tom byl mnohem hůr, i když utíkal, jak mohl, jedna větev ho řádně zasáhla. Když jsem to viděl, říkal jsem si v duchu "je to v pr..*, to nemůže dát", ale naštěstí při něm stáli všichni svatí! Seběhli jsme se k němu, odházeli jsme z něj haluze, začali jsme dávat první pomoc. Chvíli byl v bezvědomí, potom se probral. Volali jsme záchranku, kde nás operátor naváděl, co dělat. S první pomocí jsme pokračovali až do příletu vrtulníku. Nakonec to bylo štěstí v neštěstí. Od větve měl na hlavě 10 stehů a zlomenou ruku. Silnější větev ho trefila na kříž, odtrhla mu pánev od páteře. Naštěstí nedošlo k porušení nervů a míchy. Je sice sešroubovaný, ale žije, teď už i chodí, dobře to dopadlo.
Chyby a poučení
U stromu má být pouze dřevorubec, maximálně kolega, který mu klínuje klíny kalačem a nikdo jiný. Všichni ostatní mají být mimo dopadovou zónu stromu. Ti dva, co pracují přímo u stromu, by měli mít předem naplánovanou ústupovou cestu, kdyby se náhodou něco nepovedlo.
Hodnocení worksafety.cz
Jak je zde správně zmíněno, nikdo se nesmí nacházet v předpokládané dopadové zóně. Vždy je třeba předem stanovit případnou únikovou cestu. Pracovníci u stromu, dřevorubec a jeho pomocník, musí bedlivě sledovat chování stromu, jakým směrem se naklání. Pokud je ve stromě infekce, houba apod. je vhodnější vést hlavní a směrový řez mimo infikovanou oblast. Pokud není těžiště přirozeně ve směru kácení, použijeme dostatečnou sílu pro přetažení stromu, nebo odlehčíme jeho část, aby těžiště stromu bylo ve směru požadovaného pádu.
Děkujeme za příspěvek a posíláme poukaz na 1.000 Kč k nákupu na worksafety.cz.
Zažili jste něco podobného? Stal se vám pracovní úraz, byli jste svědky nehody, zažili jste nenadálou nebezpečnou situaci? Napište nám, sdílejte svůj příběh, abychom se všichni mohli poučit. Štěstí přeje připraveným!
Více informací v tomto článku, formulář k vyplnění zde.
V seriálu Reálné úrazy ve stromolezení a při práci ve výškách bylo publikováno:
Kácení topolu s hnilobou
Na bezpečné kácení jeden člověk nestačí
Postupné kácení dvou smrků vedle sebe
