Shrnutí 4. ročníku mistrovství Slovenska ve stromolezení

Podívejte se očima našeho týmu, jak závody probíhaly, kdo vyhrál a jak vůbec bylo minulý víkend na Slovensku.

Minulý víkend se díky slovenskému občanskému sdružení STROMOLEZCI konal 4. ročník Mistrovství Slovenska ve stromolezení. Michal Zelenák a Linda Horná, na jejichž bedrech stála veškerá organizace, měli spoustu dobrovolníků a pomocníků, kteří se sjeli již ve čtvrtek 16.6. do zámeckého parku hradu Červený Kameň, aby začali chystat stromy na jednotlivé disciplíny. A že bylo na výběr! Zámecký park je plný majestátních stromů, které nevykazují silné zásahy člověka. Celé místo bylo naplněno kouzelnou atmosférou, všude byl klid a žádný ruch, což jistě dopomohlo k pohodové atmosféře, která provázela celé závody o Mistra Slovenské republiky ve stromolezení. 

I v pátek se dobrovolníci nezastavili a zavčasu připravovali vše perfektně tak, že samotné sobotní závody proběhly bez jediné chybičky. V průběhu pátku se také začali sjíždět všichni závodníci, kteří se na závody registrovali a zároveň jim bylo zkontrolováno vybavení podle klasických standardů. Závodníci byli také seznámeni s pravidly závodů, seznámili se s hlavními rozhodčími i rozhodčími jednotlivých disciplín a zároveň si prohlédli jednotlivé disciplíny a zejména stromy. V neposlední řadě byl oznámen program závodního dne a proběhlo slosování do závodních skupin.

Na startovním poli se tak objevilo pět skupin s celkem 23 závodníků pocházejících ze Slovenska, České republiky, Polska, Maďarska a Rakouska. Jedním z lezců byl také moravský Ital ;-) a závodů se zúčastnila také jedna slečna!

Po zodpovězení otázek byli závodníci rozpuštěni a mohli se oddávat bujarému veselí či meditacím o nadcházejícím dni, přípravám na závodní den, tedy ladění a tunění lezeckého vybavení... :-) 

Sobotní ráno začalo velmi brzy, již v 7:30 se konal hromadný brífink, aby za půl hodiny mohly vypuknout samotné závody. Pět skupin závodníků se střídalo na jednotlivých stanovištích: výstup do koruny po větvích, výstup po laně, nahazování, práce v koruně a záchrana zraněného. 

Výstup do koruny

Jištěný výstup po větvích byl pro závodníky připraven v dosti zahuštěné lípě, zvoneček na vrcholu nebyl skoro ani vidět, což některým lezcům ztěžovalo orientaci a pohyb v koruně stromu. Některá místa musela být doplněna o pomocné lano, za které se závodníci mohli posunout nebo přemístit k dalšímu větvení. V těchto místech byli zvýhodněni fyzicky zdatnější jedinci, nebo lezci s větším výškovým dosahem. A jako vždy tuto disciplínu vyhrál... (kdo jiný než...) viz dokumenty ke stažení níže.

Výstup po laně do výšky 15m

Již podruhé se podařilo přemluvit ředitele závodu i hlavního rozhodčího o uvolnění pravidel výstupu do koruny stromu po laně, proto si závodníci mohli vybrat, jakou techniku zvolí. Buď tedy klasický footlock, který již mnoho stromolezců v praxi nepoužívá, tolik ho neovládá a z tohoto důvodů se závodů nezúčastňují, anebo výstup SRT, výstup po jednom laně za použití vhodných a bezpečných pomůcek. Toto uvolnění pravidel způsobilo, že na těchto závodech byla k vidění velká škála různých výstupových technik, neuvěřitelné časy, tempa a rychlosti výstupu. Nutno podotknout, že mezi závodníky převažovala technika SRT.

Nahazování

Disciplína nahazování byla letos velmi specifická, protože se konala ve skupině doubků na kraji lesa, což způsobilo, že závodníci měli hodně omezené místo náhozu. Nejenže se nahazovalo z malého prostoru, ale také skoro celý den proti sluníčku. Všichni tak měli těžší, zato stejné podmínky. Jak je vidět z výsledkové tabulky, této disciplíně vévodila skupina D.

Práce v koruně stromu

U přípravy tohoto stanoviště se nechali páni přípraváři unést velikostí a šířkou majestátního dubu s pěknou tlakovkou a zajištěnými vazbami, neboť na první pokus udělali tuto disciplínu hodně náročnou, protože zkušební lezec ji oblezl za 11 minut. I samotní přípraváři byli překvapeni, proto udělali několik úprav, aby byla disciplína zvládnutější. I tak nebyl stanovený limit 7 minut dostačující pro spoustu lezců. Jednotlivá místa stanovišť byla vždy na opačných stranách koruny stromu. I díky tomu měli diváci skvělý pohled na lezce. Majestátní dub umožňoval chůzi po větvi, odskoky a vůbec vše, co dělá stromolezecké závody atraktivní pro diváky, kteří si podívanou na borce v korunách stromů náležitě užívali. 

Záchrana zraněného

Klasická disciplína simulovala zraněného spolulezce, který sice komunikoval, ale při svém lezení nekoordonovaně spadl a zůstal zaseklý ve větvení. Každý závodník musel správně vyhodnotit stav zraněného a bezpečným způsovem ho transportovat z koruny stromů na zem. Jedinečný výkon doslova a do písmene předvedl moravský Ital Valentino Cristini, který pojal tuto disciplínu jako one man show, vtipné představení, kterému nechyběly doplňky. Bohužel jsme u této show nebyli, ani video neexistuje (a pokud ano, jistě je řádně střeženo), vše se nám doneslo v podobě bájných historek, tak vám ani nemůžeme podat více informací. 

Po ukončení disciplín si většina závodníků oddychla, dopřála si vysněný hamburger k večeři (či k obědu) spolu s výtečným zlatavým mokem.   

Po sečtení všech výsledků, které z technických důvodů (selhání PC) trvalo delší dobu, vyšlo najevo, že se nám v podstatě opakuje finále loňského roku, neboť i letos se v Masters sešli tři stejní finalisté (Jirka Voda, Patrik Dobrota, Mateusz Bieniek), kteří byli doplněni o čtvrtého závodníka z Polska: Martin Anczakowski.

Finále / Masters

Pro jednodušší průběh závodů zůstal finálový strom stejný jako byl využíván na práci v koruně, jen došlo ke stížení stanoviště chůze po větvi. Časový limit byl stanoven na 22 mninut. 

Jako první závodník nastoupil dobrovolně Jirka Voda, který předvedl svůj klasický, vyrovnaný výkon s drobnými nedostatky ("Jirko, já tě ty uzly pořádně dělat naučim"). :-) Jak je Jirkovým zvykem závody krapet zdramatizovat, zlomil alespoň větvičku, na které každý poměřoval svůj průměr palce, zda-li větvička nebyla přes jeho průměr. Nebyla, tudíž Jirka nebyl diskvalifikovaný, ale bylo to na hraně. Jako druhý finálový lezec nastoupil úřadující mistr Slovenska Patrik Dobrota, který předvedl velice krásný, vyrovnaný výkon bez většího zaváhání a extrémních chyb. Třetí závodník, Martin Anzakowski Polska, předvedl během svého výkonu jako jediný hodně inovací, použil např. systém pro pohyb v koruně SRT a další vychytávky usnadňující práci či pohyb stromolezců ve stromě. Poslední závodník, slovenský Mateusz Bieniek, si do finále přinesl neuvěřitelnou smůlu v podobě neuvěřitelných náhod pravděpodobně způsobených svým velmi přemotivovaným a energickým výkonem. Po smolném rozvázání lana při přetahování musel znovu nahazovat, při sundávání pracovního lana došlo k nepochopitelnému zamotání, se kterým si ale nakonec poradil a na poslední vteřinku stihl vše ze stromu sundat a stihl tak dokončit v časovém limitu. 

Po vyhodnocení finále a přepočítání bodů byli vyhlášeni vítězové a to v tomto pořadí:

1. místo: Jiří Voda
2. místo: Martin Anczakowski
3. místo: Patrik Dobrota
4. místo: Mateusz Bieniek

Výsledky Masters ukazují, že v jednoduchosti a pečlivosti, je krása. Nejen při závodění, ale kdykoli na stromě je důležité mít klidnou a rozvážnou hlavu tak, jak ji měl vítěz Jirka Voda a Mistr Slovenska 2016 Patrik Dobrota. 

Ještě jednou gratulujeme Jirkovi Vodovi k vítězství a domácímu Patrikovi Dobrotovi k obhájení titulu Mistra Slovenska. 

Slavnostní ceremoniál se konal ve velkolepém nafukovacím stanu od hlavního sponzora letošních závodů, společnosti Husqvarna, kde se sešli zástupci ostatních sponzorů a všichni společně gratulovali vítězům jednak celkových závodů, ale i jednotlivých disciplín. Což tento závěrečný ceremoniál prodloužilo na půl hodiny, ale věříme, že i vyhlašování jednotlivých disciplín má svou důležitost, stejně jako popřát všem závodníkům, i  poděkovat rozhodčím, pořadatelům, pomocníkům i sponzorům za vyvedené závody. 

Po ukončení oficiální závodů se někteří vydali domů, většina však zůstala a přemístila se k místnímu ohni, kde za doprovodu hudby místního umělce probíhala debata o stromech a všem, co se jich týká, tedy i našich životech... ;-) Vzhledem k brzkému rannímu vstávání nebyla úplně síla bavit se až do rána, i ten nejposlednější šel spát okolo druhé hodiny. Pravděpodobně i proto zbýval v neděli ráno dostatek sil a energie na úklid celého prostoru. A pak se všichni s úsměvem rozloučili a vydali do svých domovů. 

Jak již bylo zmíněno, veliké poděkování si zaslouží všichni, kdo se na závodech organizačně podíleli, jsou to: 
Michal Zelenák, Linda Horná, Peter Švidroň, Rasto Vorek, Pista Lumberjack Szekély, Adam, Petr Zvědělík, František, David Sedlák, Zuzka, Adin, Martin Kolník, Daud, Adrian Kliment, Jozo Arvai, Juro Pálenik a syn, Matej Kolenič, Karol Szalay a syn, Miroslav Tobolík, Thorsten, Marek Áč, Tibor, Dave, Radek, Oldřich, Robert Kohout, Tomáš Wolek, Lubo Fadlik, Gulášmajstri. 

V neposlední řadě patří velké díky sponzoům: Husqvarna, worksafety.cz, DRAYER, Allianz Trees Austria, Kreitl, Krumpholz, Ondiš, IBO Trenčín, GRUBE. 

Fotogalerii worksafety naleznete zde na našem Flickru. Video se připravuje, naleznete ho (nejdříve za týden) na našem youtube. 

PS. Jak jednoduše a lehce se dají vytvořit příjemné a pohodové mezinárodní závody! Ještě jednou moc děkujeme organizátorům, sponzorům, pomocníkům, závodníkům i divákům za skvěle strávené dny! Tým worksafety.cz se už teď těší na další ročník!